23. října 2020 | Znalost
Cíl: ochránit kořenový krček s naočkovanou odrůdou a spodní pupeny na výhonech.
Proč: poškodit růži by mohl mráz a také zimní slunce.
Kdy: spíše v pozdním podzimu.
Jak: vytvořit hrůbek přibližně 30 cm vysoký, a to tak, aby materiál pronikl dobře mezi všechny výhony a přilnul k nim.
Materiál: nejlepší je okolní kyprá zemina nebo dobře zetlelý kompost a navrch chvojí.
Na toto téma bylo již mnoho napsáno a v každé knize o růžích tyto informace najdeme. Výše jsme sepsali stručné, ale zásadní rady. Praktický postup je již v různých podmínkách různý. Jinak se pracuje s lehkou písčitou zemí, jinak s těžším jílem. Jinak je to během suchého teplého podzimu a jinak během mokrého a studeného.
V minulých letech, kdy byl spíše teplejší charakter zim, jsme přihrnovali třeba až začátkem prosince. Občasné mrazíky růžím nevadí, připravují se na to, že bude zima. Často nás takové mrazíky “vystraší” již v polovině října, přejdou a potom nastane ještě dlouho poměrně příjemný podzim, který může trvat do konce listopadu i déle (dokonce i celou zimu). Pokud ale předpovědi počasí ukazují na trvalejší mrazivý charakter, kdy teploty klesnou pod -5°C, budou trvat delší dobu a cítíme, že nastává již skutečná zima, pak je vhodné před tím, než toto počasí nastane, růže přihrnout. Důležité je pochopit, že v přirozené zemi je růžím přes zimu nejlépe. Rostliny nejlépe ochrání a my jim pomůžeme, když jim tu přirozenou “peřinku” navýšíme a lépe je tak do ni “zachumláme”.
Situace v přírodě je často taková, že si nejsme jisti, jak a kdy se správně zachovat. A tak uvádíme ještě několik poznatků, rad a zkušeností ve zdánlivě nesouvisejících větách:
Zimní ochranu poskytneme úplně všem nově vysazeným růžím.
Chráníme převážně velkokvěté, mnohokvěté a minirůže.
Pnoucí růže obvykle nezimujeme, mají odolnější genetický základ. Kořenový krček je chráněn již samotnou výsadbou (10 cm pod povrchem). Pokud se o ně hodně bojíme, obalíme je prodyšným přírodním materiálem (pytlovina, chvojí).
Například studený sklep jim umožní prožít bezpečně zimní spánek. Nebo zapuštění kontejneru do země. Nebo jim venku najdeme chráněné místo a obalíme kontejner. Kontrolujeme vlhkost země, aby nám neuschly.
Pozor na skleník, je pro zimování nevhodný hned z několika důvodů. Při slunném počasí se tam hned navýší teplota a při následném studeném zase prudce klesne, mohou též uschnout, když je zapomeneme zalévat.
Nové sazenice jsou sestřiženy a není již nutné je zakracovat.
Starší rostliny nestříháme. Nedělejme jim zbytečně rány do dřeva (je to možný vstup infekcí, plísní a namrznutí). Jaro je ta správná doba pro konečný řez. Na podzim stříháme, když předpokládáme, že by se mohly v důsledku sněhu nebo větru rozlámat.