16. března 2023 | Inspirace
Jsou drůdy růží vyšlechtěné v belgické školce Lens - Roses, povětšinou sadové, dále pokryvné, mnohokvěté a také pnoucí.
Všeobecně se dají označit jako růže s přírodním charakterem.
Výhody ohledně pěstování:
rostou dobře ve všech půdních typech,
vyhovuje jim plné slunce i polostín,
vyžadují jen lehkou péči,
jsou odolné proti chorobám,
jsou zimovzdorné,
kvetou celou sezónu.
Další přednosti:
raší v červených tónech, dávají zahradě na jaře novou vizáž,
kombinují se snadno s trvalkami, mohou být i solitérami,
jejich růst je převážně obloukovitý, převisající, tím dodávají záhonům ležérní přírodní charakter,
začínají kvést v červnu, poslední květy již zastihují mrazíky nebo poprašek sněhu,
létají na ně včely a uřitečný hmyz, zahrada ožívá,
jsou jednoduše použitelné k řezu; jeden stonek zaplní celou vázu, v kombinaci s anglickými si snadno vytvoříme elegantní kytici,
koncem léta tvoří šípky, obvykle jsou drobné, barva je z počátku zelená, později se mění do červeno oranžových tónů; dobře se používají na tvoření podzimních a zimních aranžmá, na dušičky, do truhlíků s jehličím, do věnců…,
na podzim se listí barví do žluto červených tónů.
Pro snadnější představu:
Delší popis lensovek pro ty, kteří rádi čtou. Ráda bych je přiblížila ještě z hlubšího pohledu, který je zabarven mojí náklonností k nim.
Název pro tuto skupinu růží je odvozen od samotného šlechtitele. Tak například odrůdám Davida Austina se také říká austinky. Vnímám to tak, že tito dva šlechtitelé, Louis Lens a David Austin, mají v jistém smyslu něco společného. 0ba se zamilovali do určitých typů květů a oba začali šlechtit svoje krásky ve stejnou dobu, přibližně v sedmdesátých letech minulého století. A nebyli od sebe zas tak daleko, Austin na Britských ostrovech a Lens na pevnině v Belgii. David Austin oceňoval květy historických růží, těmi se inspiroval, a ty použil jako předlohu pro svoji celoživotní práci. Louis Lens se zamiloval do jednoduchých růží, jaké známe u botanických druhů, a právě na nich založil své celoživotní úsilí.
Lensovky jsou růže, které dávají zahradám nový ráz. Pro snadnější pochopení uvádím ještě krátké zamyšlení nad samotným slovem “růže”, je to název pro květinu, pod kterým si možná mnozí z nás představí sice něco krásného, ale možná i klasického, jasného, všeříkajícího nebo dokonce tuctového. Zahrádka s velkokvětými růžemi možná není nic, co by někoho zas až tak překvapilo, pominu-li krásu nových odrůd. Ale růžová zahrada v pojetí lensových růží je něčím úplně jiným, něčím neklasickým, něčím novým. A v tomto ohledu Louis Lens předběhl svoji dobu, jeho růže se vyznačijí přírodním charakterem, jsou pro nás něčím, co dává zahradám novou formu. Najdeme mezi nimi nejen jednoduché květy, ale i poloplné a plnější, umožňují nám využívat širokou škálu barev, tvarů a vůní, a i přes tuto rozmanitost ponechávají zahradě její přírodní charakter. Jeho růže jsou přirozeně elegantní. Zračí se v nich jednoduchost a hojnost, hojnost v tom smyslu, že nás překvapí, jak velké množství kvítků na jedné rostlině může být. U nás na poli se po celou sezónu vytváří bohaté laty kvítků. Velice ráda je používám při vázání kytic. Daleko snadněji z nich vytvořím aranžmá než z velkokvětých růží. Jen s pomocí pár stonků mohu uvázat bohatou kytici. Navíc takováto kytička působí vyjímečně. Velice ráda je kombinuji s austinkami. I tady platí, že opaky se přitahují. Jednoduchost a hojnost lensovek podpoří plnost a romantiku austinek, a naopak. Hojnost květů se k podzimu mění na hojnost šípků. I šípky jsou výborné na aranžování, obzvlášť ty drobounké. I když nejlepší drobné šípky najdeme u multiflory, přesto se jí mnohé lensovky vyrovnají, např. Grand-Duc Jean, Sibelius, Heavenly Pink, Fil des Saisons nebo Vif Eclat.
Velkou výhodu vidím také v tom, že zahrada s lensovkami ožije. I naše pole ožívá. Lensovky přitahují všelijaký užitečný hmyz jako včely medonosné, včely samotářky, čmeláky, různé vosičky, postřenky, motýly, brouky... Ti všichni jsou závislí na druhově bohatém prostředí a ocení neplnokvěté rostliny. I malá pomoc může být pro hmyz velkou podporou.
Lensovy růže mě vedou k přírodnímu smýšlení. K obdivu a úctě k přírodě jako takové. Pohlédnu-li na ušlechtilou velkokvětou růži, pojme mě pocit krásy, pocit, který je spojen s krásou jako takovou, ale také s člověkem, který se na této kráse podílel. Pohlédnu-li na jednoduché květy, pocit krásy je přece jen jiný, je to pocit, který mě vede pouze k přírodě, k úctě k ní a obdivu. A dnes je doba, kdy se k přírodě navrací čím dál více lidí. Dělají to mnoha různými způsoby: přírodní stravou, přírodní kosmetikou, přírodními materiály, pobyty v přírodě... Tvůrci zahrad se navrací prostřednictvím zahradních výsadeb v přírodním stylu. K čemuž jsou lensovky, jak jsem již popsala, ideální.
Pobývat v zahradě mezi svými rostlinami a přiměřeně o ně pečovat, to vše nám přináší potěšení a blahodárně působí na naši psychiku. To je to, co například i mě uspokojuje, co mě naplňuje a těší. Dává mi smysl, že si každý, kdo chceme, může vytvořit zahradu, která si žije svým životem a na to, aby byla krásná, nepotřebuje lidské hýčkání a každodenní péči.
Michaela Pelcová
O šlechtiteli, jeho příběhu, jeho rodině a školce si můžeme ještě více přečíst zde: http://www.rosaklub.cz/rosaKlub/files/ae/ae03cd18-12ea-40e3-a0a7-2d8cf631d840.pdf. Je to článek, který vyšel v časopise Rosa Belgica 116/2020, se svolením autora byl přeložen, a zveřejněn na stránkách milovníků růží, kteří se sdružují v Rosa klubu, www.rosaklub.cz.